Hurá pod vodu
Základem by měl být potápěčský průkaz, a to ten mezinárodní. Jenže, všichni víme, jak to chodí. Jeho cena není zrovna malá a buďte tedy připraveni na částku přes deset tisíc, ovšem bez závěrečného ponoru, který budete platit základně. To jest té, kde budete ponor provádět. Obavy nejsou na místě, průkaz uděláte celkem bez potíží. Ty však mohou nastat ještě před žádostí, protože je třeba doložit potvrzení lékaře. To stojí u každého jinak, takže zde se odhadovat moc nedá.
Nuže, když máte za sebou formality, začne váš výcvik. Ten se odehrává z větší části na souši, kde se vyučuje teorie. Ve vodě, tedy u nás v bazénu si pak vše zkoušíte. Tady se odehrají vaše první ponory s přístrojem. Ty další již budou na volné vodě. Tam také bude závěr zkoušek.
Nu a když obdržíte průkaz, tak můžete do vody a pěkně pod hladinu, ale je třeba mít na paměti, že tu nejste na hřišti, kde, když zakopnete, můžete bez problémů vstát a pokračovat. Tady pod vodou se vám může vymstít kdejaká volovinka, proto se naučte, vlastně už víte, kdo to je divemaster. Toho nebo někoho zkušené berte vždy s sebou pod hladinu, a to minimálně dvacetkrát. Raději třicet krát. Nemusí vás vůbec rušit, ale jen bude po ruce. Dokud prostě nebudete dělat základní věci automaticky, není to dobře. Ostatně chyby se může dopustit i zkušený potápěč, jenže ten ví, jak to napravit a většinou nezačne panikařit.
Jakmile budete mít první ponory za sebou, můžete si udělat další kurz a to pokročilý, kde už se stanete skoro profesionálem. Zde se již ceny liší natolik, že je nelze udat ani orientačně.
Na potápění v moři vám stačí ten základní, ale berte si s sebou průvodce, který místa potápění zná a vy je nebudete muset hledat. On vás ihned navede tam, kde je skutečně něco vidět. A pokud budete chtít vidět víc a víc, není problém se s ním domluvit na delší spolupráci.